Týden hokeje v Orlové naplnil očekávání

Zájem o akci byl velký. Zabruslit si přišla přesně padesátka dětí, kterou ještě doplnilo devatenáct hráčů naší přípravky. Celkem tak na ledě skotačilo šedesát devět dětí, kterým se věnovalo jedenáct profesionálních trenérů a dvanáctý byl k dispozici v brankářské výstroji.

Začátek byl věnován zejména rodičům, kteří se mohli dozvědět vše potřebné o tom, co obnáší mít doma malého hokejistu. A mnozí byli mile překvapeni. "Vůbec jsem nevěděl, že tady v Orlové dětem půjčujete výstroj. Vždycky jsem chtěl, aby malý hrál hokej, ale měl jsem strach, že nakoupím vybavení a kluka to pak přestane bavit. Takhle to můžeme zkusit a pak se uvidí, jestli u toho zůstane," pochvaloval si jeden z přítomných tatínků na dotaz, která z informací pro něj byla nejpřínosnější. Paní Pavla zase byla spokojená s tím, že tréninky přípravky probíhají převážně v odpoledních časech nebo o víkendu. Ostatně, jak takový trénink přípravky vypadá, mohli rodiče vidět na vlastní oči: "Řeknu vám je to frmol, ale jde vidět, že to ty kluky baví," komentoval bruslařská cvičení našich nejmenších pan Honza a jeho žena Alena nadšení sdílela také: "Prďolové jsou fajní. Je to milé, nikdy jsem takhle maličké hokejisty neviděla. Je na nich vidět, jak jsou do toho zažraní."

A bavily se i děti, které si přišly hokej vyzkoušet a pro mnohé to byl vůbec první kontakt s ledem. "My jsme běhali po ledě a moc mě to bavilo," pochvaloval si malý Sebastian, kterého maminka rychle opravila, že po ledě se neběhá, nýbrž bruslí. Nadšená byla i malá Nikolka: "Byl tam obrovský pan brankář a já jsem mu dala gól!" chlubila se tím, čehož zatím nedosáhla ani většina hráčů soupeřů krajského přeboru v této sezóně. Překonala totiž brankáře A mužstva Reného Urbánka, který byl dětem k dispozici na jednom ze stanovišť. Na jiných si děti vyzkoušely slalom, popřípadadě štafatu s malou hokejkou a další dovednostní soutěže. Ti, kteří na bruslích stáli úplně poprvé pak dělali své první bruslařeské krůčky pomocí speciálních pomůcek. Zkrátka a dobře, děti se vyřádily a ocenili to i jejich rodiče. "Syn doma do mě pořád hučí, že chce hrát hokej. Já moc na ty sporty nejsem, ale když jsem ho tu viděl, tak se asi nechám zlomit," přiznal pan Jarmil, že zváží, zda přece jen nechá malého Adama hrát jeho vysněný sport. Paní Helena zase přiznala, že mít doma hokejistu není zrovna jejím přáním: "Já jsem tady šla jenom proto, aby se malý naučil bruslit. Celkem mu to jde a když vidím, jak ho to baví, tak popřemýšlím, jestli jej k vám do přípravky nepřivedu. Na mě je ten sport moc tvrdý, ale uvidíme. Zkusit se to může a později si sám vybere, jaký sport, bude dělat. Pro mě je podstatné, aby se hýbal." A to stejné je podstatné i pro nás. Chceme dát dětem sportovní vyžití a věříme, že náš hokejový klub je pro tenhle účel dobrou adresou. Bez ohledu na to, s jakým záměrem jste na naši akci zavítali a s jakým odešli, jsme rádi, že jste dorazili a užili si se svými dětmi aktivní dopoledne.

Fotografie naleznete ve fotogalerii a na našem facebooku