Věřím, že moje šance jednou přijde, říká Ivo Křehlík
Je gólmanem juniorů, zároveň je ale na soupisce mužů, za které si sice zachytal v přípravných zápasech, na ostrý start ve druhé lize ale zatím čeká. Pokud však devatenáctiletý Ivo Křehlík bude pokračovat ve výkonech, které předvádí, tak jeho chvíli jednou přijde. Jak vidí své šance? A co mu dává spolupráce s gólmany našeho A týmu?
Znamená to pro mě velkou motivaci a také šanci hrát v budoucnu třetí nejvyšší hokejovou soutěž v Česku. I když jsem ještě nedostal šanci, protože konkurence brankářů je v Orlové opravdu velká, tak věřím, že moje šance přijde a je jen na mě, jak na ni budu připraven.
Před sezonou jste zasáhl i do přípravných zápasů. Jaký to byl pocit?
Poprvé jsem byl nervózní. Naštěstí mě kluci z týmu, jako mladého hráče, povzbudili, když bylo třeba a nervozita po chvíli opadla. Každou minutu, co jsem byl na ledě, jsem se cítil po jejich boku lépe.
V Orlové na začátku sezony chytal Kubáň, teď Svoboda a Ovčaří. Naučil jste se od nich hodně?
Kubáň s námi chodil pouze na zápasy a tak, jak rychle přijel, tak taky odjel. Takže jsem ho nestihl moc poznat, jak na ledě, tak jako člověka. Na rozdíl od Svobody a Ovčařího, se kterými jsem v podstatě každý den a od obou se mám ještě hodně co učit. Jejich zkušenosti a schopnosti v brance jsou mnohem vyšší, než ty moje, ale věřím, že když budu bojovat a poctivě trénovat, tak se jim jednou vyrovnám
Jak zatím hodnotíte výsledky našeho A týmu?
Rozhodně si myslím, že náš A tým má na víc, než na poslední místo. Ať si myslí kdo chce, co chce, naše mužstvo má potenciál. Všichni kluci áčka si prošli extraligou juniorů nebo jinými neméně kvalitními soutěžemi. Nevím, jestli v tom hraje roli průměrný věk našeho týmu, ale každopádně jsem viděl jejich zápasy a vím, že dokážou hrát skvělý hokej, se kterým dokážou konkurovat o dost zkušenějším mužstvům, než jsme my.
Věříte, že se letos ještě dostanete do branky? Nebo to vidíte spíš až na další sezony?
Jsme teď v situaci, kdy musíme sbírat body, jak se jen dá, takže by to musel být zázrak, aby trenér postavil tak mladého gólmana, jako jsem já. Naprosto to chápu.
Co vám dávají tréninky s áčkem?
Dávají mi odlišné zkušenosti než ty s juniorkou. Střely jsou tvrdší, hra rychlejší a hráči zkušenější.
Jinak jste ale gólmanem juniorů. Jak se vám letos daří?
Nevede se nám špatně, ale nevede se nám ani zrovna nejlépe. Máme strašné výpadky, někdy jsme schopni hrát super hokej a někdy jsme schopni prohrát i s nejhoršími týmy v lize.
Jak jste spokojený se svými výkony?
Se svými výkony bohužel letos spokojený nejsem. Strašně se na ledě trápím a mám ze sebe pocit, že nedokážu na zápasech prodat to, co bych měl a to, co jsem kdysi zvládal.
Máte nějakou vysněnou metu, kam byste to chtěl dotáhnout?
V hokeji mám cíl, že ho chci hrát, dokud to jen bude možné a dokud mě bude bavit. Přece jen člověk by měl dělat to, co ho baví a dokud může, protože může přijít chvíle, kdy to nebude možné.
A co nějaký oblíbený brankář?
Uznávám každého brankáře, který něco dokázal, ale kdybych si měl vybrat, tak je to nejspíš Petr Mrázek. Už jako malý kluk jsem měl možnost ho sice jen na malou chvíli poznat, ale udělala na mě dojem jeho skromnost a chování.
Foto: hc-havirov.cz