Takový zápas jsem ještě nezažil, přiznal Patrik Zamecznik
Orlová uťala sérii dvou porážek v řadě a zvítězila v Horním Benešově. Na led soupeře však odjela v hodně mladé a okleštěné sestavě, navíc jen se dvěma klasickými beky. Jedním z nich byl Patrik Zamecznik, který se asistencí podílel na vítězném gólu Orlů.
To teda ne, takový zápas jsem ještě nezažil.
Jaké to pro vás bylo? Hodně náročné?
Musím říct, že takhle zničený po zápase jsem už dlouho nebyl. Když jsem jel z Orlové domů autem, tak jsem měl co dělat, abych vůbec udržel oči otevřené, jak jsem byl unavený. Druhý den mě všechno bolelo.
Do obrany se museli stáhnout Grepl s Lenomarem. Jak to zvládli?
V pohodě. Hrají centry, takže jim je bránění bližší, než jiným útočníkům.
Prohráli jste dvakrát v řadě, navíc vás bylo málo. Je vítězství o to důležitější?
Určitě, v Benešově se prostě body musí sbírat. Ale když jsem viděl, v jaké sestavě tam jedeme, tak jsem měl celkem obavy.
Dodala vám výhra před derby s Českým Těšínem sílu? Věříte, že předešlé výkony hodíte za hlavu a zase začnete vítězit?
Sílu nevím, ale sebevědomí určitě ano. Věřím, že vyhrávat budeme, ale soutěž se rok od roku vyrovnává, takže určitě přijdou i další prohry. Ale to se týká už všech celků, takže i tak se můžeme držet na vrchu tabulky. V dnešní době se už nestane to, že by nějaký tým prohrál třeba třikrát za sezonu, jak se nám to před pár lety dařilo. Teď holt může teoreticky každý porazit každého.
Letos dostává šanci hodně juniorů. Vy tak rázem patříte k těm zkušenějším. Jak se v této roli cítíte?
Je to zvláštní, vždycky jsem se cítil, že jsem spíš ten mladší v týmu. Jenže teď sedím v šatně a kluk co se mnou hraje, mi řekne: dobrý den. To mě celkem zaskočilo. Každopádně si myslím, že se moje role nijak nemění, přece jen v šestadvaceti letech nejsem ještě mezi nejstaršími.