Velkolepé oslavy zakončil nádherný zápas. Orlová remizovala s Havířovem 8:8

Stadion sice nebyl zaplněn do posledního místečka, i tak ale panovala výtečná kulisa, o kterou se neúnavným fanděním starali jak domácí, tah havířovští fandové. A zábava byla i na ledě. I když se hrála exhibice, bylo k vidění spousta nádherných akcí, kombinací, ale hlavně - kupa branek. Přesněji, osm na každé straně. A taky pár věcí, které by rozhodčí během klasických zápasů asi nedovolili. Nebo jste snad někdy viděli 12 hráčů jednoho týmu na ledě, kteří se snaží o závěrečné vyrovnání?

Ale pojďme postupně. V neděli se na ledě sešly téměř totožné sestavy hráčů, kteří proti sobě bojovali během památných derby. Havířov dovezl i extraligové hráče Jana Marunu s Robertem Říčkou, do orlovského dresu se vrátil Dušan Šafránek nebo David Mikšan. Exhibici bohužel nestihl David Moravec či Radim Valchař, ostatní aktéři zápasu je ale dokázali zastoupit.

Jedním z orlovských bojovníků byl Vladimír Luka, jenž si letos zahrál i za extraligový Třinec. Pamatujete na jeho střelecký apetit? Stále ho má. A možná ještě větší! Když byl u puku, byl nebezpečný, střílel z každé pozice a bavil diváky krásnými akcemi. Jako první také ohrozil Lukáše Danečka, zatím ale ještě neuspěl. Legendární orlovský "Dušan" si připsal první vydařený zákrok při střele Jiřího Krisla.

Krátce na to Luka ještě nastřelil tyč, pak ale orlovští předvedli krásnou akci, kterou korunoval prvním gólem Lumír Rosůlek. Uplynulo pět minut a bylo to 2:0, tentokrát se mezi střelce zapsal Michal Galgonek.

Netrvalo to ale dlouho a i havířovský tým ukázal velkou ofenzivní sílu. Do úniku se dostal Maruna, ale první, kdo našel recept na Šafránka, byl Petr Prokop a krátce na to srovnal Jan Daneček. Havířov byl na koni, vytvořil si tlak a po zaváhání domácí obrany dokonal obrat Vít Stránský. Domácí se ale nepoložili a ještě do přestávky srovnal Vladimír Luka, který zužitkoval parádní akci Filipa Štefanky.

V úvodu druhého dějství Orlová dobře kombinovala, do zakončení se dostal Urbánek, ten ale ani nadvakrát nepřekonal novou postavu v havířovské brance Adama Vrbu. A tak udeřilo na druhé straně. Říčka ukázal, že nehraje extraligu náhodou, našel Robina Pavlase a ten vrátil Havířovu vedení. Po další kombinaci navýšil Mario Brezáni a Šafránek přenechal místo Michalu Gleichovi.

Ani ten ale nezůstal dlouho neprůstřelný. Po parádní akci Sztefka ho překonal Vít Stránský. S Orly to vypadalo zle, měli ale Vladimíra Luku, který rychle snížil. V posledních vteřinách došlo ke kuriózní situaci. Gleich, zdá se, byl překonán ještě před sirénou, hlavní sudí ale zavolal videorozhodčímu a ten potvrdil opak. Branka tak nemohla být uznána.

Orlovou tento moment zřejmě nabudil a ihned po buly se prosadil Jan Sznapka. Jenže Havířov měl Robina Pavlase a ten se znovu nemýlil. Přestřelka však pokračovala a na domácí straně se prosadil Alexandr Hegegy. Znovu skóroval i Havířov, všichni rozhodčí však viděli, že se jednalo o úmyslné kopnutí puku a gól tak platit nemohl. Trefa Luďka Lhotského z 47. minuty však byla už regulérní.

Orlová měla patnáct minut na to, aby se zápasem něco udělala. Urbánek dostal možnost trestného střílení, Matoušek si na chvíli zakryl oči, otočil hokejku a tím domácího obránce rozhodil natolik, že se mu nepovedlo zakončit. Jeden z havířovských hráčů už toho měl zřejmě dost, a tak ho z ledu odtáhl Václav Studený. Gól ale ne a ne vstřelit. Tlak však houstl, Aleš Flašar si vzal oddechový čas a odvolal brankáře. Místo něho nenaskočil na led jeden, ale několik hráčů. Ti postupně přibývali, až bylo ve hře 12 orlovských borců. A odměna se dostavila - vyrovnání zařídil půl minuty před koncem David Galvas.

Týmy se rozešly smírně, výsledek 8:8 byl zasloužený a hráči za něj sklidili dlouhý potlesk obou fanouškovských táborů. Oslava se povedla a my máme na co vzpomínat.

Ohlasy po utkání

Dušan Šafránek, brankář HC Orlová Myslím, že se to povedlo, byl – jestli ne plný dům, tak skoro plný, padaly branky, panovala bezvadná atmosféra, pro hokejového fanouška ideální A pro gólmana? Tak, to už nebylo tak příjemné, protože člověk v brance spíš mrznul (úsměv), pak najednou nějaká akce a gól, ale takové už exhibice jsou, důležité je, že se lidi pobavili, pak jsme byli spokojeni i my Oslavy 85 let hokeje v Orlové jsou pěkné, realita je věc druhá, vždycky je to o místních lidech, nadšencích, o sponzorech, podle mě by druhá liga městu slušela, protože když jsme tady hrávali, přesvědčili jsme se, že Orlová je hokejové město, diváci navštěvovali zápasy v hojném počtu a hráli jsme dobře, takže mé přání je nasnadě - aby se v Orlové zase stabilně hrála druhá liga

Radim Golab, obránce HC Orlová Bylo to hezké vzpomínání a jsem rád, že jsem si takový zápas mohl zahrát. Mně už se to asi nestane, abych si ještě zahrál před tolika lidmi v takové atmosféře v Orlové. Připomenulo mi to, a je to už dobrých patnáct let zpátky, jak se tady hrála baráž o první ligu s Kometou Brno, Mladou Boleslaví, což jsou dnes extraligové celky. Vybavuji si i další úspěšné sezony, třeba tu s finále proti Šumperku, kdy jsem si mohl zahrát s Potokem, takže nostalgie u mně určitě byla. Zaplněný stadion dnes byl i díky tomu, že přijel zrovna Havířov s početnou diváckou kulisou a protože se nenechali zahanbit ani naši, byla super atmosféra. Orlovští i havířovští fanoušci se přišli podívat na spoustu kluků, kteří jim před pár lety rozdávali radost a já věřím, že dnes z toho zase měli radost samotní diváci. Jestli se rodí nová tradice? Já bych to uvítal. Dneska vím jen to, že se rodí silvestrovská setkání na ledě, kde by měli hrát právě borci jako Najdek, Rozum, Potočný, Zdráhal, Šebesta a další, čili všechno špičkoví hráči, kteří prošli extraligou nebo hokejem v Havířově. Mělo by se to hrát každý rok na Sareze. Co bych přál Orlové? Tak snad asi to, aby se dostala zpět do druhé ligy a hrála tam na předních příčkách jako tenkrát my (úsměv). Hlavně, aby se v Orlové hrál dobrý hokej, protože divák to vycítí a pozná.

Robert Najdek, útočník AZ Havířov super věc se takhle vidět, na Moravě tenkrát se sešly kvalitní týmy, teď jsou v první lize, je na co vzpomínat, byly to těžké boje, snad ještě divákům něco ukážeme a moc toho nezapomeneme (smích), nebyla to doufám poslední taková akce Jestli se udržuji v kondici? Vůbec. Na bruslích jsem stál po dvou letech. Měli jsme jen jeden společný trénink Jestli to byl dneska spíš takový sranda mač? No, asi ano, ale ono je vždy třeba trefit tu hranici, aby se nehrálo vyloženě na půl plynu, nějaká akce tam být musí a samozřejmě taky trochu legrace, aby z toho měl divák požitek 85 let hokeje v Orlové je moc hezké číslo, je to ranec let. Přál bych místnímu hokeji další úspěšné roky jako byly ty před těmi pět nebo deseti lety, ať to v Orlové drží a snaží se hrát zase špici druhé ligy

Martin Potočný, útočník AZ Havířov Na tohle snad musí být jen samá pozitiva. Dokázali jsme, že se po dlouhé době dá hokejem v Orlové zase bavit a o to šlo především. Pevně věřím, že si to všichni užili. Původní myšlenka byla samozřejmě sejít se zase v těch obou úspěšných týmech a za havířovskou stranu jsem tomu strašně rád, protože ten kolektiv, který se před pěti lety nastartoval, byl ojedinělý a rádi se takto rok co rok scházíváme. Chci věřit i tomu, že tímto jsme na startu založení starých gard, které by v okolí měly fungovat. Klukům přejeme, aby do těch starých gard přicházeli co nejpozději, ale jasně deklarujeme, že budou mít po konci hráčské kariéry kam jít. Ono se to nezdá, ale když člověk s hokejem sekne, stejně mu pak chybí ten život v kabině, srandičky, soudržnost na ledě, to všechno, co zažívali během aktivní kariéry. Rád bych věřil tomu, že to tímto posuneme zase dál. A co Orlová? Jsem rád, že si to domácí vychutnali a dokázali přivést na zimák tolik lidí. Doufám, že se tady zase narovnají vztahy s městem, protože tak jako Havířov do první, patří zase Orlová jednoznačně do druhé ligy, to říkám zcela na rovinu. Orlová nemůže hrát kraj, protože to je dno, Orlová prostě musí hrát druhou ligu, kam patří velikostí města, velikostí základny, úspěchy v mládeži i svou tradicí.