Orlová padla v nájezdech a boj o titul už nemá ve svých rukou

Situace naznačovala, že nás zároveň čeká velký zápas. Když jde o hodně, jsou samozřejmě i emoce a očekávání mnohem výše než obvykle. A že zápas, který měl dost možná rozhodnout o titulu, rozhodně za vysoká očekávání stojí. I z tohoto důvodu bylo předem jasné, že by nebylo moudré si tento zápas nechat ujít, jelikož z jeho vážnosti šlo vyčíst, že nás čeká dramatická podívaná. Orlovští fanoušci si toho byli vědomi a do Kopřivnice zavítali v hojném počtu. Přestože výsledek je potěšit nemohl, odjížděli naplněni unikátním sportovním zážitkem a svým oblíbencům nemohli nic vyčítat. Výsledek nebyl pozitivní, ale Orli padli po boji a se ctí. Je férové přiznat, že jsme na kopřivnickém ledě nebyli lepším celkem, ale naději na vítězství jsme živili tak dlouho, jak jen to šlo. Za to klukům patří dík. A jak se vše semlelo?

Po úvodním buly byli naši hráči pohyblivějším mužstvem. Nevytvářeli si sice nijak výrazný tlak a gólové šance, ale byli mnohem více na puku a byli to oni, kdo určoval tempo hry. Vše se změnilo až v šesté minutě, kdy šli do čtyř. Soupeř je zamkl v obranném pásmu a Urbánek se musel pořádně činit. Oslabení se povedlo ubránit, ale dlouhou dobu se orlovští nemohli dostat zpět do tempa. Kopřivnice v početní převaze získala sebedůvěru a pořádně nám zatápěla i po jejím vypršení. Hra se s blížícím koncem první části začala srovnávat, ale přesto to byl Urbánek, kdo tahal esa z rukávu a Kozak na druhé straně se tolik činit nemusel.

Druhá třetina začala poměrně vyrovnaně a mohlo nás velmi těšit, když se Orli dostali do vedení. Šťastným odrazem o beton gólmana se zpoza branky prosadil Josef Fibrich. Rozhodčí branku okamžitě uznal, ale poté následovala nezvykle dlouhá emotivní debata s domácími. Na světelné tabuli stále svítil stav 0:0 a nervozita v sektoru hostů by se dala krájet. Naštěstí se po dlouhé diskusi hlavního arbitra s Radkem Bonkem na ukazateli skóre objevil údaj 0:1 a orlovská část publika mohla slavit. Kopřivnici branka na nějaký čas rozhodila a Orlům se naskytlo několik možností k dalšímu ohrožení Kozákovy branky. Žádná z nich však nebyla využita a Orli šli ke konci třetiny do oslabení. Opět tomu předcházela nestandardní situace, kdy náš hráč vyhodil puk mimo mantinely. Čárový rozhodčí signalizoval teč a hlavní rozhodčí kývl na znamení souhlasu. Rozhořčeně se však do něj pustil Bílek a přizvukovat mu přijeli Bonk s Petružálkem. Po této konfrontaci orlovský hráč překvapivě mířil na trestnou lavici.

V orlovském obranném pásmu nastalo peklo a René Urbánek dělal co mohl. Když se zdálo, že je po problému, putoval na trestnou lavici pro velmi sporný faul loktem Voznica a Orli se 23 sekund museli bránit ve třech. Tuto dobu se povedlo přečkat a René Urbánek diváky seznámil s tím, že v rukávech nemá tradiční karetní balíček. Pokud jsme totiž psali, že několik es vypotřeboval už v první třetině a nyní byl v mnohonásobně větším zápřahu, pak musel mít ve svých rukávech balíček kouzelnický, jelikož mu čtyři esa z tradiční sady rozhodně nemohla stačit. Převážně díky němu jsme ustáli hru ve třech a dál odolávali pokračující přesilovce. Pětatřicet sekund před koncem třetiny však bylo jeho kouzlo prolomeno. Po ráně Chalupy se naskytla možnost dorážky Martinu Štěpjakovi, který stál před brankou sám a i kdyby se Urbánek přetrhl, tomuto gólu zabránit nemohl.

Do třetí třetiny jsme tak šli za vyrovnaného stavu a s vědomím, že Kopřivnice měla mnohem více ze hry. To se v úvodu třetí části změnilo. Orli začali rozvážněji rozehrávat a častěji se odvážili ke střelbě. Ve vyložené šanci tváří v tvář Kozákovi se ocitl Robin Pavlas, ale bohužel mu chyběl potřebný kus štěstí. Poté Rosůlek obětavě zabojoval o zdánlivě ztracený kotouč a získal jej pro Vidláka, který do dobré pozice předal Voznicovi. Ten vypálil, ale opět to byl Kozák, kdo dostal příležitost vyniknout. Pohybem hýřil i Josef Fibrich, který se hnal do úniku a byl viditelně podražen. Sudí v tuto chvíli zůstal nepochopitelně chladný, ale nutno férově přiznat, že v dalším průběhu prošlo několik hraničních zákroků také našim hráčům. A to zejména v době, kdy závěr třetiny, co do počtu šancí, opět patři domácím. René Urbánek i nadále čaroval a pochytal velké množství gólových šancí, z nichž je nutno vyzdvihnout samostatný únik Bonka, jenž skončil na Reného betonech.

Zápas to byl napínavý a hokejoví bohové uznali za vhodné takovéto podívané věnovat více než tradičních šedesát minut. A prodloužení bylo opravdu infarktové. V úvodu měla navrch Kopřivnice, která Urbánka zasypala smrští střel. Zhruba po dvou minutách se zdálo být rozhodnuto. Linduška totiž dostal přihrávku před poloprázdnou branku. Puk zvedl přesně do horního růžku a málokdo z přihlížejících by si v tu chvíli troufl tvrdit, že není po zápase. V daném zlomku vteřiny měli orlovští fanoušci ty nejčernější myšlenky, protože to vypadalo, že i esa z Urbánkova kouzelnického balíčku jsou vyčerpána... Jenže René vytáhl žolíka!!! Linduška chtěl zvedat ruce nad hlavu a s ním i plný Kopřivnický stadion, ale René Urbánek vystřelil ruku vzhůru raketovou rychlostí a hrotem lapačky vyrazil puk nad sebe! Nemůže být debat o tom, že Urbánek předvedl zákrok sezóny!

Modrobílá krev se v žílách všech těch, kterým v nich proudí, opět rozproudila a úleva se ještě umocnila tím, že na trestnou lavici chvíli na to zamířil domácí hráč.

A to zase byla muka pro Kopřivnici. Orli svírali soupeře v útočném pásmu a Filip Štefanka, který po dobu přesilovky téměř neslezl z ledu pálil směrem k brance jeden kotouč za druhým. Možná byla trošku škoda, že soupeř měl orlovskou přesilovku přečtenou a střelba málokdy přišla odjinud, jelikož zahodit tuto početní výhodu byla obrovská škoda. Jenže pozdě bycha honiti, gól nepadl a na řadu přišly nájezdy.

Za Orlovou je zahájil Voznica, který zvolil stahovačku ala Pavel Dacjuk. Kdyby klička vyšla tak, jako v minulosti v orlovském dresu například Vítu Stránskému, stal by se orlovským hrdinou. Takto se z hlediště ozvalo pár výčitek, že ve vypjaté situace měl volit účelnější zakončení. Nicméně Jakub je technicky velmi dobře vybavený hráč, v danou chvíli si věřil, kličku neprovedl zle a je třeba vyzdvihnout brankáře Kozáka, který se nenechal vykoupat. Za domácí se rozjel Radek Bonk. Spolu s ním tlačily puk do branky i plné ochozy, které Radka mohutně povzbuzovaly a napětí se dalo krájet. Jenže stejně jako při nájezdech v Orlové a stejně jako ve třetí třetině měl nad dvacátým nejproduktivnějším Čechem v historii NHL navrch orlovský René Urbánek!

Následně svůj nájezd neproměnil David Vaštík a šlo do tuhého. K dalšímu nájezdu domácích nastoupil exnovojičínský Martin Štěpjak, který rozhodl předchozí nájezdy na našem ledě a nemýlil se ani tentokrát.

Vše měl v rukou Víťa Grepl. Napětí se dalo krájet a orlovský odchovanec se rozjel k brance. Zamíchal pukem vypálil, ale halou zaznělo pouze zadunění Kozákovy výstroje a následně ohlušující burácení domácích tribun. Nebylo divu, Kopřivnice právě získala bod, který v konečném sčítání dost možná rozhodne o titulu.

V sektoru hostů zavládl smutek a zklamání. To však panovalo z uvědomění, jak vážně se cesta k celosezónnímu cíli zkomplikovala, nikoliv z výkonu našich hráčů. Kluci dřeli nadoraz, vydali ze sebe maximum a naději na dobrý výsledek živili do poslední chvíle. I přes jejích dobrý výkon však musíme přiznat, že soupeř měl více šancí a bod navíc si tento večer zasloužil. Zamrzí jen to, jak velkou váhu zmíněný bod má.

Nyní nezbývá než neházet flintu do žita, do konce sezóny dál vítězit a doufat, že Kopřivnice klopýtne tak, jako například Orli klopýtli ve druhém kole s Horním Benešovem. Další, a velmi férovou ,možností je, že svaz zruší kontumaci za neoprávněný start Jana Sznapky, který v daném zápase skutečné nehrál. V takovémto případě by aktuálně tabulku o bod vedl náš tým. Bylo by smutné, kdyby o osudu celé sezóny rozhodla jedna administrativní chyba, takže vše snad dobře dopadne. Tak či tak, boj o titul stále není ztracený. Nezbývá než našim klukům dále věřit a doufat!