Výběr nejlepších okamžiků oslav!

Staří dobří borci na ledě

Samozřejmě, že jako fanoušci cítíme soudržnost se aktuálním A týmem. Ale i když někteří z borců v něm jsou pořádnou dávku let, vnímáme je stále jako současnost. Oproti tomu příležitost vidět po dlouhé době na ledě hráče, kteří toho pro orlovský hokej mnoho udělali a pojí nás s nimi spousta krásných vzpomínek, nenastává každý týden. Ať se přizná, koho nezahřálo u srdíčka, když na led vyjížděli Dušan Šafránek, Petr Grygar, Petr Škatula, Vladimír Luka, Michal Galgonek, Alexandr Hegegy nebo Václav Studený a spousta dalších? Takový fanoušek snad ani neexistuje...

Bumperball

Střelbu na branku už z Orlové znáte až příliš dobře a házení pukem na čáru jste zajisté také na jiných stadionech viděli nesčetně krát. Oproti tomu partu „bláznů“ v nafukovacích koulích, kteří se marně snaží na kluzké ploše udržet rovnováhu po vzájemných nárazech a ještě u toho dopravit míč do branky, nevídáte denně. Přestože bumperball rozhodně neměl v Orlové svou ledovou premiéru a vidět jste jej mohli už v Třinci nebo při vysokoškolském hokejovém derby VŠB a OSU, jde o stále neokoukanou disciplínu. Velice nás potěšilo, když jsme viděli, že přestávkový program bedlivě sledujete a se škodolibým nadšením přejete některému z nešťastníků na ledě, aby dostal pořádnou pecku. A borcům, kteří do toho šli i s vědomím, že tato zábava bude bolet, děkujeme!

Rivalita v přátelském duchu

Není na místě si cokoliv nalhávat. Mezi fanoušky Orlové a Havířova v minulosti panovala, stále panuje a vždy panovat bude velká rivalita. Hovořit zde o přátelství by zde bylo naprosto zcestné, přesto se zápas odehrál především v duchu nostalgických vzpomínek a atmosféra nebyla nikterak nevraživá. K mírnému vzájemnému okřikování došlo pouze po drobném rýpnutí orlovských fanoušků, kteří rozvinutým transparentem připomněli, že tradice orlovského hokeje sahají mnohem dál, než existence samotného města Havířova. Emoce však brzy utichly a pokračovalo se dál bez větších rozbrojů. Že i nesmiřitelní rivalové si mohou vzájemně prokázat respekt potvrdilo i závěrečné obětí zástupců obou táborů po přestávkovém bumperballu.

Diváci až na prvním místě

Když jsme se rozhodli uspořádat exhibiční utkání, měli jsme obavy, aby jej hráči z obavy ze zranění nepřišli jen znuděně odklouzat. To se naštěstí nestalo. Byli si vědomi toho, že diváci se musí bavit a zvolili ideální poměr mezi nasazením a zábavou. Divákům předvedli překrásné kombinace, kličky a utkání dokázali zpestřit i jinými netradičními věcmi. Za všechny zmiňme třeba Václava Studeného a Petra Prokopa, kteří předvedli vtipnou scénku, kdy Petr zůstal po vzájemném a předem domluveném střetu na ledě nehybně ležet a Václav jej teatrálně za brusli odtáhl až před hostující střídačku. A rozhodčí byli k těmto výstřelkům ohleduplní. Když se na konci Orli pokoušeli o vyrovnání ve dvanácti lidech a časomíra se v tu chvíli zastavila, tolerovali to a dali prostor k tomu, aby se lidé pobavili.

Bojovnost starších žáků

Starší žáci v lize platí spíše za otloukánky, ale v neděli předvedli mimořádné odhodlání. V zápase s Havířovem dokonce vedli, ale v průběhu zápasu soupeř skóre otočil na 1:3. Kluci to však nezabalili a v závěrečném finiši dokázali skóre srovnat. Velice se snažili a vyrovnání bylo sladkou odměnou. O to krutější pak bylo, když Havířov v posledních sekundách zápasu ještě vstřelil čtvrtý gól, na který nezbýval čas odpovědět. Ale kluci nevěště hlavu! Nasazení bylo vidět a podali jste dobrý výkon!

Výkon přípravky

Ať jsou patálie způsobené malým počtem dětí u vyšších kategorií jakékoliv, nikdo nemůže upřít dobrou práci, která se v posledních letech odvádí v oblasti náboru a tréninku těch nejmenších. O jejich kvalitě nás přesvědčily zářijové turnaje, kde naše děti porážely Havířov, Porubu, Vítkovice nebo Třinec. A potvrdily to i ranní zápasy při oslavách! Orlíci ve dvojzápase přípravek předčili Havířov o třídu a vyhráli 8:4 a 10:3! Pokud tito kluci u nás vydrží a v oblasti práce s mládeží budeme pokračovat v nastoleném trendu, zaplní se brzy i vyšší kategorie a orlovský hokej čeká dobrá budoucnost!

Skvělí orlovští fanoušci

Bez jakýchkoliv námitek lze konstatovat, že fanoušci během tohoto zápasu předvedli nejlepší obrazovou prezentaci, jakou orlovský stadion zažil. Jistě, nemělo to úroveň Havířova, Pardubic, Komety Brno a dalších fanouškovských bašt, kde jsou tyto věci na denním pořádku, fanoušci jsou pro tyto účely lépe organizovaní a hlavně jich je mnohem víc. Ale obrovská snaha byla vidět! A když pak v 85. sekundě vletěly na led stovky konfet a nad kotlem se rozevlála zlatem ověnčená číslice 85, šel člověku mráz po zádech. O to víc, když by člověk lidi, kteří se na tom podíleli spočítal na prstech jedné ruky. Velké poděkování patří Vojtovi Jasinskému, který nad přípravou prezentací strávil spoustu dní, i partě nadšenců, která mu chodila pomáhat. Jistě, všichni už jsme viděli velkolepější věci, ale na orlovské poměry, to byl unikát.

Filip Štefanka uctil památku paní Matějíčkové

Paní Edith Matějíčková byla původem z Velké Británie, kde se za války seznámila se svým manželem, českým letcem. Jakmile válečné peklo utichlo, vydala se s ním do pro ni do té doby neznámé země a přitom ani neuměla řeč. Začátky měla velice těžké a její muž zemřel v nízkém věku. Útěchu našla v hokeji, který pochopitelně z Británie v lední variantě neznala a který si okamžitě zamilovala. Klubu dlouhé roky pomáhala, jak dovedla a pravidelně navštěvovala i venkovní zápasy. I ve vysoce pokročilém věku pak ještě pomáhala se zašíváním potrhaných dresů a dokud jí to zdraví dovolilo, nenechala si ujít žádný domácí zápas. Opustila nás v roce 2012 ve věku 92 let! Filip Štefanka jí během oslav vzdal hold tím, že před dvěma tisícovkami diváků oblékl její dres a připomenul tak její památku. Klobouk dolů před orlovským kapitánem!

Aplaus pro Beatu Ondruszovou

Velmi dojemná chvíle přišla hned na samotném začátku zápasu, kdy se klub rozhodl paní Ondruszové veřejně poděkovat za její oddanost hokeji a podporu Konta Orlík. Beata Ondruszová je totiž největší přispivatelkou Konta Orlík, ze kterého nakupujeme výstroje pro naše nejmenší! Každý měsíc posílá 200 Kč a dohromady už jako soukromá osoba přispěla vyšší částkou než kdokoliv jiný včetně firem, které mají úplně jiné možnosti! Nutno dodat, že sama trpí zdravotním handicapem, což logicky znamená, že nemá možnost plnohodnotného zaměstnání a rozhodně si nemůže dovolit tolik, co naprostá většina z nás. Přesto si dokáže odepřít a přispívat na dobrou věc!

Je totiž velkou hokejovou fanynkou a má o tomto sportu ohromné znalosti. Doma má dvě děti, které trpí stejným handicapem, a tak sportovat nemohou. „Když to štěstí nemají mé děti, chci dát tu možnost aspoň jiným,“ říká. My jí za to nesmírně děkujeme. A děkujeme i vám za bouřlivý potlesk pro tuto dámu. Je to totiž jediná odměna, které se ji může dostat. Děkujeme!

FOTO: Nikola Wnuková a Ivo Dudek (Deník)