Mé hokejové srdce bije pro Orlovou, říká Michal Galgonek!
Je mu dvaatřicet. V roce 1999 poprvé nastoupil za Orlovské Áčko a s výjimkou tří sezon, které odehrál na přelomu tisíciletí v Německu, oblékal výhradně dres s Orlem na prsou! V týmu zažil ještě bratry Balajkovy, Martina Jurečku nebo Radka Grimma. Nyní jsou mu za spoluhráče David Moravec a Marek Ivan. V Orlové dokonce dělal kapitána, ale pak ho zastihly zdravotní problémy, které ho o jeho milovaný sport připravily. Nyní je zpět a i když už nepatří mezi hlavní hvězdy týmu a bojuje o místo v sestavě, je hlavně rád, že může opět hrát hokej.
Vy jste v týmu nejdéle ze všech hráčů. Sice jste měl víc než roční pauzu, ale přesto máte v orlovském dresu odehráno nejvíce sezón. Co se tady za tu dobu změnilo?
Ta pauza, kterou jsem měl, byla určitě dlouhá. Za trenéra Česlíka jsem se vrátil a začal se rozehrávat. Nebylo to ono, ale letos je to o něco lepší. Ale přesto ta liga, i když se řekne druhá národní, šla hodně nahoru. Nyní je na úrovní tehdejší 1. Ligy a je hodně kvalitní. Hraje se tady na vysoké úrovni.
Jak se změnilo zázemí, od dob, kdy zde hráli z 90% amatéři?
Za ty roky se to určitě změnilo k lepšímu. Přišel tady pan Sznapka, který sponzoruje „Áčko“ a zázemí je úplně fantastické. Nemůžeme si na nic stěžovat. Máme tady všechno, co chceme. Počínaje holemi, konče výstrojí, takže je to úplně vynikající a na úrovni první ligy.
Před vaší pauzou jste byl dokonce kapitánem mužstva. Co způsobilo to, že jste se musel hokeje vzdát?
Už jsem to říkal v rozhovoru někdy před rokem. Měl jsem zdravotní problémy, které mi neumožnily hrát hokej a vůbec všeobecně dělat sport. Dodneška mám nějaké problémy a beru nějaké prášky, takže mám určitý handicap, ale jsem rád, že jsem se mohl vrátit.
Vy jste z Havířova. Zde v Orlové bojujete o místo v sestavě. Před sezonou měl Havířov problém vůbec poskládat základní kádr a spoléhal právě na své rodáky. Neměl jste chuť se tam podívat s tím, že byste mohl dostat více prostoru?
Určitě ne! Sice jsem z Havířova, ale hokejové srdce patří Orlové. Odehrál jsem tady hodně let a hokejové srdce patří Orlové.
Minulá sezona určitě nebyla podle vašich představ. Letošní se odvíjela podobně, ale před Vánoci přišel zlom a pravidelně jste bodoval. Co zapříčinilo tuhle změnu? Trénoval jste hodně?
Naskytla se mi příležitost pravidelně hrát a využil jsem nějaké ty šance. Nějaké góly tam samozřejmě padly, ale bylo to hlavně zásluhou mých spoluhráčů. Dařilo se mi. To je jediné, co bych k tomu řekl. Prostě se mi dařilo…
Zmínili jsme, že bydlíte v Havířově. Jak na vás působí derby?
Je to pro mě emotivní. Strašně moc. Každý zápas s Havířovem. Hlavně ta atmosféra. Ta je úplně vynikající. Je to vyhrocené, ale je to derby se vším, co má být. Pokud bychom se potkali v play off, tak by to bylo pro nás i pro fanoušky určitě velkým svátkem!
Říkal jste, že hokejové srdce máte v Orlové, ale co je mu milejší? Orlová, kde v útoku exceluje Danny Tomášek a vzadu to řeže Ruda Tlusczik nebo Orlová, kde je osobností útoku David Moravec a v obraně to táhne Miroslav Javín?
(Směje se) Sice záleží na tom, s kým hrajete, ale také na tom, jak si s těma klukama rozumíte. Já jsem si vždycky se všema rozuměl dobře. Všichni jsou to super kluci. Ať už to je Míra Javín, David Moravec, Danny Tomášek nebo Ruda Tlusczik. Ta parta tady v Orlové je a vždycky byla!
Tahle sezona se zatím vyvíjí slušně. Přestože někteří nároční fanoušci by si představovali více, tak když to posoudíme objektivně, je zatím velice úspěšná. Jak daleko to podle vás Orlová letos dotáhne?
Sezona je určitě úspěšná! Cíle jsou velké! Ale hlavní cíl je nalákat fanoušky, tím, že budeme hrát kvalitní hokej. Někdy to tak sice nevypadá, ale takový je sport. Naše cíle jsou jít co nejdál to půjde!