Václav Studený v Orlové hraje rád

Vy jste jeden z hráčů, kteří v Orlové působí dlouho. Jak se vám tato sezona líbila v porovnání s těmi ostatními, které tady máte za sebou?

Určitě to byla dobrá sezona, jak pro hráče, tak věřím, že i pro fanoušky. Pokud bych to měl srovnat s těmi předchozími, tak se to bude porovnávat velmi těžko, protože každá ta sezona byla pro mě svým způsobem hezká z toho důvodu, že v Orlové rád hraju, ale každopádně zde letos byla vyšší podpora ze strany sponzora a to byl hlavní rozdíl.

Před sezonou fanoušci hodně spekulovali o tom, že byste mohl dělat kapitána a v přípravných zápasech jste i roli takového nepsaného kapitána plnil. Proč jste nakonec s touto funkcí nesouhlasil?

To určitě nebylo o mém souhlasu a nebyl jsem žádným způsobem osloven, abych byl kapitán. Volba kapitána proběhla tak, jak to má být, že si kapitána volilo mužstvo. V počtu hlasů byl zvolen Míra Javín a já a Mara Ivan jsme byli zvoleni jako asistenti.

V Orlové jste začínal před čtyřmi lety. Můžete zhodnotit sezonu po sezoně? První sezona nebyla po klubové stránky tou nejlepší, když se nedostali do ani do play-off, ale vy jste byl jedním z nejlepších hráčů a sezonu jste zakončil hattrickem proti Šternberku. Vzpomínáte si na to ještě?

Určitě. Přesně, jak říkáte, tak ta sezona paradoxně byla nejhorší. I tím, že jsem tady byl nový a nevěděl jsem, co od toho celku čekat, tak jsem byl trochu i nespokojen, ale myslím, že jako každý v týmu jsem se snažil o to, abychom dopadli co nejlépe a to se nám potom začalo dařit v dalších letech.

Jaké máte vzpomínky na následující sezonu, kdy jste s mladým, téměř bezejmenným týmem, nebyli považováni za favority, ale postoupili jste až do finále?

Byla to sezona plná euforie z toho důvodu, že jsme byli mladý tým, bez nějakých velkých jmen a díky partě, která vznikla na ledě a všude kolem, tím myslím i realizační tým, jsme dokázali vytěžit z minima maximum a tím bylo, že jsme došli do finále, i přesto, že jsme byli absolutní outsideři a nikdo od nás nic nečekal.

Nechme minulost a vraťme se k současné sezoně. Jak jste byl s ní spokojen a kde se odehrály nějaké zlomové body, které vedly až k finálové účasti.

Sezona se vyvíjela velmi dobře už od letní přípravy. Myslím si, že mužstvo trénovalo poctivě a potom se začátkem sezony začaly přicházet i kvalitní posily. Samozřejmě, že týmu chvíli trvá, než se sehraje, a kdyby všichni hráči absolvovali už letní přípravu a vstoupili jsme společně od začátku na led, tak jsme určitě mohli zlepšené výkony podávat už od začátku soutěže, ale nemyslím si, že bychom před tím hráli špatně. Každopádně s tím jak přicházeli noví hráči, tak se měnila a vyvíjela taktika a celý herní projev mančaftu, takže si myslím, že jsme šli pozvolna s těmi výkony nahoru a měli jsme jenom trošku smůlu ve finále. Klidně jsme to mohli dotáhnout i výš než na to druhé místo.

Jak říkáte, tak se vaše forma stupňovala a nejlepší byla zřejmě na přelomu základní části a nástavby, kdy jste porazili dvakrát doma Šumperk, Havířov jste přehráli na jeho ledě i doma. Co způsobilo to, že ta forma před play-off trochu upadla? Mohlo to být vysokým tlakem ze strany fanoušků?

Ono je to hrozně těžké vyladit nejlepší formu a nejlepší výkony každého hráče ve stejný čas. Byl to dobrý signál před play-off, že jsme na tom byli herně velice dobře a myslím si, že ani v tom play-off jsme nezklamali. Přešli jsme velmi silný Hodonín a potom i Přerov a ve finále, i když to vypadá jednoznačně, že to bylo 3:0 na zápasy, tak to podle mě mohlo dopadnout i 3:0 na druhou stranu a nemohl se nikdo ničemu divit. Prostě jsme herně během toho zápasu byli možná i většinu času lepší, nicméně se hokej bohužel hraje 60 minut a my jsme v některých okamžicích dovolili soupeři vstřelit rozdílové branky, a proto jsme prohráli.

Jak říkáte, tak jste tady doma Šumperk v závěru sezony 2x přehráli, že vůbec nevěděl, co má hrát a podobně vypadal s výjimkou třetí třetiny i domácí finálový zápas. Jak by podle vás vypadala série, kdybyste druhý zápas v nájezdech urvali ve svůj prospěch?

To je jenom kdyby. Ale samozřejmě, kdyby se nám podařilo zlomit ten druhý zápas, tak ta série skončila určitě minimálně na těch pět zápasů a možná bychom i vyhráli. Určitě by nás to naladilo jinak, než jet na třetí zápas do Šumperku za stavu 2:0. Ale i tam jsme předvedli dobrý výkon a sahali jsme po vítězství, ale bohužel. Oni dali góly. My ne a o tom to je.

Letos jsme měli ještě ozdobu v podobě derby s Havířovem. Vy jste zažil i derby s Karvinou, ale to bylo úplně něco jiného tehdejší formou a pozicí obou mužstev, takže tak netáhlo lidi, jako letošní duel. Jak se vám tyto zápasy líbily?

Myslím si, že všechny ty zápasy s Havířovem, ať doma nebo venku, byly podle mě vrcholem sezony a myslím, že i pro všechny hráče, jak z Orlové, tak z Havířova. Byla to atmosféra, kterou hokejista jen tak nezažije ani v extralize. A ať jednotlivé výsledky vypadaly jakkoliv, tak pro hráče a i pro fanoušky to musel být obrovský zážitek. Byl jsem hrozně rád, že jsem u toho byl a mohl jsem se zapojit jako hráč.

Nebylo vám zpětně trochu líto, že se Havířov nedostal do semifinále, kde byste se pravděpodobně utkali spolu a v play-off by ta atmosféra ještě vygradovala?

Dnes samozřejmě říkám, že je obrovská škoda, že jsme je nepotkali v semifinále, protože by to byl opravdu velký zážitek a ty zápasy by určitě byly ještě na vyšší úrovni, než v základní části, ale v momentě, kdy jsme přešli přes Přerov, tak jsme byli i rádi, že jsme se s nimi nemuseli potkat, protože jsme věděli, že by nás určitě stáli více sil, než Přerov.

Na závěr něco trošku z jiného soudku. V Orlové trénujete i mládež, jak jste s tím spokojen?

Já jsem rád, že mi vedení klubu umožnilo podílet se na výchově mladých talentů a dělám to hlavně z toho důvodu, že mě to jako člověka naplňuje a jsem rád, že se můžu podílet na tom, že malí kluci v Orlové přičichnou k hokeji a třeba u něj i zůstanou. Hlavně mě to baví z toho důvodu, že si můžu zavzpomínat, jaké byly moje hokejové začátky, takže jsem rád za to, že tady můžu pracovat a myslím si, že se tady v Orlové rýsují lepší podmínky pro mládež, než tady byly v minulých letech.

Když už jsme u podmínek pro mládež, jaké podle vás budou příští rok podmínky v klubu celkově i pro A tým?

Tohle určitě není otázka pro mě. Sám nevím. Je období po sezoně a tohle je spíše otázka pro manažera klubu, který by mohl mít potřebné informace k zodpovězení, ale myslím si, že je ještě brzo se tím zabývat.