Martin Mintěl hraje ve stejném dresu, který tady před dvěma lety zanechal.
Přestože se Jakub Szajter v zápase s Kopřivnicí zaskvěl čtyřmi kanadskými body a byl hlavním strůjcem vítězství, nebylo vhodnějšího hráče pro rozhovor, než Martina Mintěla. Dlouho jsem lovil v paměti, jak je to dlouho, co jsem ho naposledy vzpomínal a došel jsem k závěru, že více to je více než dva a půl roku. Bylo příjemné si s tímto sympaťákem po tak dlouhé době popovídat a vidět, že mu nechybí chuť do hry a je stále plný elánu.
Máte za sebou první zápas po návratu do Orlové. Jak se Vám hrálo znovu v tomto prostředí?
Ono se to prostředí za ten rok a půl, co jsem tady nebyl, moc nezměnilo. To zázemí a lidé, kteří tady byli zůstali stejní a to byl jeden z důvodů, proč jsem se tady vrátil.
Jaký je to pocit mít znovu na sobě orlovský dres?
Je to pěkné. Dvě sezóny jsem tady nebyl a hraju ve stejném dresu, který jsem tady před dvěma lety zanechal. (směje se)
Co pro Vás znamenalo, když jste se na náš led vracel v dresu Frýdku – Místku?
Byl to divný pocit, protože jsem tady odehrál pět sezón a přijíždět tady jako soupeř nebylo pro mě nic příjemného. Líbilo se mi gesto klubu, když jsme tady přijeli s Honzou Kotáskem a prezident klubu a sponzor Plus Oil se s námi veřejně rozloučili a poděkovali nám za služby, které jsme tady odveli, takže toho si velmi vážím. Hokejové cesty jsou hold takové, že jsem tady znova.
Když mluvíme o těch cestách, tak jak se rodila ta zpáteční do Orlové?
Já jsem letošní sezonu začal v Porubě. Poté, co koulila druhou licenci, jsem na přání trenéra Vavrečky začal trénovat tam. Jenže ty pocity, kdy se nedařilo a navíc jsem byl velice pracovně vytížen, takže jsem se rozhodl to tam ukončit. Opravdu se to nedalo. Denně jsem odcházel o půl sedmé do práce a vracel jsem se večer o půl deváté, což bylo tři měsíce v kuse už neúnosné. Druhá liga se už hold nedala s prací skloubit.
Přejděme k dnešnímu zápasu. Co rozhodlo?
Myslím si, že chleba se lámal s vyrovnávací brankou na 3:3. Tam šlo vidět, že jim začaly docházet síly a tím se to zlomilo a už jsme byli jasně lepší.
Měl jste čas sledovat krajský přebor? Víte, jak jsou rozpoloženy síly mezi jednotlivými soupeři a co od koho čekat?
Trošku jsem to sledoval, protože spousta kluků, se kterýma jsem hrál druhou ligu, hraje nyní v krajském přeboru. Vím, že ve Studénce je Pavel Šebesta, se kterým jsem letos v Porubě trénoval. Ti kluci jsou tam šikovní, na křídle hraje Martin Kostelňák, takže jsou celkem silní. Vím i, že Horní Benešov stáhnul šikovné hráče z okolí Opavy, takže trošku přehled mám.
Jaký je pro hráče přechod ze druhé ligy do krajského přeboru?
Řekl bych, že ten rozdíl tam samozřejmě je, ale neviděl bych ho ani tak v bruslení nebo fyzické připravenosti. Je to o tom, že takticky je druhá liga o hodně výš, než krajský přebor. CO se týká fyzické připravenosti nebo tempa utkání, tak ten rozdíl není až tak velký, jako právě v plnění taktických úkolů.
Co byste vzkázal fanouškům?
Chci jim poděkovat, že mě tady po tom roce a půl znova přivítali. Samozřejmě bych jim chtěl vzkázat, aby nám fandili neustále. I když se třeba nebude dařit. Je tady mladý mančaft a ten potřebuje podporu z tribun, i když se nedaří. Potřebujeme, aby fanoušci byli našim šestým hráčem na ledě.