Viděli jste někdy klokana hrát hokej?
Každý hokejový fanoušek zná žraloky se San Jose, pantery z Floridy, kosatky z Vancouveru nebo dokonce šavlozubé tygry z Nashvillu. Pittsburghský tučňák s hokejkou v „ruce“ také nikoho nepřekvapí. V naší zemi jsme zvyklí na Bílé tygry z Liberce, popřípadě na druholigové úrovni na Lvy z Břeclavi nebo Bobry z Valašského Meziříčí. Jak často však na ledě vídáme klokany z Austrálie? V Porubě tuto možnost mají.
Australský hokej je pro českou veřejnost jednou velkou neznámou a řada okolností s ním spojených nám přivodí úsměv na rtech. V Čechách vznikne poprask, když klub nemá na výplaty, ale v Austrálii hráči na chod klubu sami přispívají. Reprezentační trenér si neláme hlavu s tím, zda klub NHL pustí hráče do národního týmu a australský hokejový svaz ušetří za miliónová pojištění. V zemi, jejíž reprezentační kádr porazila Poruba, která hrála ve třetí nejvyšší soutěži jiného státu, totiž hlavním dilematem, které při skládání týmu pro mistrovství světa nastává, je to, zda elitní hokejista dostane v práci dovolenou.
Své by o tom mohl vyprávět i starý dobrý známý útočník Vít Stránský, který před lety v Austrálii působil a v rozhovoru pro orlovský bulletin se svěřil, že například v Melbourne je tak malé kluziště, že nebylo ani místo pro nakreslení kruhů pro vhazování. Viťa tehdy válel se svým bratrem Vladanem za Sydney Bears a zdatným pomocníkem v útoku jim byl krajan Vladimír Rubeš.
Ten je dnes trenérem Australské reprezentace, která se v Porubě připravuje na mistrovství světa divize I, do které se protinožci loni probojovali. Kolega Adam Bagar s ním pořídil nesmírně zajímavý rozhovor, který rozhodně stojí za přečtení. Pokud Vám někdy připadá, že se rozhovory se sportovci stávají jen neustálými přepisy otřepaných klišé postavených na neotřesitelných základech nevypustitelného slovního spojení „tak určitě“, tak věřte, že v rozhovoru na téma australský hokej se jich nedočkáte.
Rozhovor naleznete ZDE.