Důvod proč letos chodit na Orlovou č.4: Michal Galgonek!

Michal Galgonek, coby odchovanec Poruby ve své mužské kariéře oblékal převážně orlovský dres. Dres s orlem na prsou poprvé oblékl v roce 1999 a až na dvě přestávky jej oblékal až do stěhováník klubu do Karviné v loňském roce.

První přestávku si vybral mezi ročníky 2000/2001 až 2002/2003, kdy hrál v Německu, kde si počínal znamenitě, ale bohužel kvůli této proluce přišel o druholigový titul, který Orli pod taktovkou Michala Dvořáka, Radka Grimma, Martina Jurečky a dalších Orli v roce 2002 získali.

Po svém návratu z Německa oblékl opět náš dres a hned v ročníku 2003/2004 při své obnovené premiéře zažil svou nejproduktivnější orlovskou sezónu, když ve třiatřiceti zápasech nastřádal čtyřiatřicet kanadských bodů za devatenáct gólů a patnáct asistencí. Netrvalo dlouho a vysloužil si i kapitánské „céčko“ na hruď. To nosil až do sezóny 2007/2008, kterou bohužel vinou zdravotních problémů nedohrál a v jejím průběhu předal vedení mužstva Martinu Potočnému. Zdraví mu nedovolilo nastoupit do následujícího ročníku a v Orlové už podlehli dojmu, že bývalý kapitán se k hokeji nevrátí. Naštěstí se tak nestalo a o rok později na náš led vyjel znovu. Prostoru už sice zdaleka tolik nedostával, ale nikdy mu nechyběla bojovnost.

Po odchodu týmu do Karviné Michal zamířil do Poruby, kde hokejově vyrůstal, odehrál tam loňskou sezónu, která podle jeho slov nebyla příliš vydařená, a dokonce zvažoval konec kariéry. Nicméně se ozvala Orlová a té podle svých slov nikdy neřekne ne! Což je dobře, jelikož v utkání proti Rožnovu patřil mezi jedny z nejlepších hráčů na ledě a potvrdil, že bude platnou posilou. Přečtěte si další povídání s hráčem, který je důkazem toho, že dobří Orli se do hnízda vracejí!

Rozhovor

Dnes to byl tvůj první ostrý start za Orlovou v krajském přeboru. Dal jsi v něm dva góly a na jeden nahrál. Jaký je to pocit?

Cítím se docela dobře. Nebylo to sice ze začátku ono a trochu jsme se trápili, ale nakonec si to sedlo a tři body jsou doma, což je důležité.

Jak bys popsal gólové situace, kterých si se účastnil?

Ten první gól byla dorážka po střele, kdy jsem to, dalo by se říct, zametl do prázdné brány. Při tom druhém jsem při úniku z naší třetiny objel hráče a, jak se říká, vykoupal gólmana.

Jaké to je se tady do Orlové vrátit?

Je to super. Abych řekl pravdu, tak je tady perfektní parta. Kluci loni krajský přebor hráli a vyhráli ho. Já jsem už chtěl skončit s kariérou, ale když mi bylo nabídnuto, jestli bych tady klukům nechtěl pomoct, tak jsem neváhal a přišel jsem do Orlové zpátky.

Loni jsi působil v Porubě, jak bys tu sezónu zpětně zhodnotil?

Hodně špatně. Měl jsem hodně zranění a do dneška se trápím s třísly. Navíc jsme hráli baráž o udržení a, i když jsme ji zvládli, tak loňská sezóna byla strašná.

Jak dlouho po konci té loňské, jak říkáš mizerné, sezóny, se ti z Orlové ozvali?

Bylo to v průběhu léta. Tuším, že okolo srpna, kdy se ten tým dával nějakým způsobem dohromady. Kontaktovali mě a já Orlové nikdy neřeknu ne, takže jsem přišel rád.

Ani chvilku jsi neváhal?

Ne, opravdu ani chvilku.

Ve druhé lize tady máš spoustu odehráno a dokonce jsi dělal i kapitána. Jak bys srovnal klubové zázemí v době druhé ligy a teď v krajském přeboru? Je to velký skok?

Co se týče hry, tak náš mančaft je poskládaný téměř druholigově. Kluci mají z druhé ligy hodně zkušeností. Ať už je to Venca Studený, Martin Mintěl nebo někdo další, ale hlavně mladí kluci, kteří zůstali z loňské sezóny, jsou perfektně trénovaní a hrají velice dobře. Takže bych se nebál tenhle mančaft označit za druholigový.

Chceš tím naznačit, že máte letos v plánu poprat se o postup?

Určitě se o to budeme snažit!

Měl už jsi možnost vypozorovat kvalitu soupeřů a udělat si nějaký přehled, jak na tom jednotlivé týmy s výkonností jsou?

Vůbec ne. Viděl jsem jenom dnes Rožnov. Já jsem bohužel odehrál pouze jeden přípravný zápas proti Havířovu, protože jsem se potýkal se zraněnými třísly, takže jsem toho moc neodehrál a nenatrénoval. Každopádně mám nějaký obrázek podle toho, co říkají kluci v kabině a nebude to jednoduché. Ten hokej v krajském přeboru je takový, že se člověk musí hlavně nějakým způsobem chránit, protože někteří tady nehrají hokej a spíš se chtějí rvát. Bývá to hodně na ostří nože a člověk si musí hlídat, aby se nezranil.

Kdybych se ještě vrátil k tomu, jak jsi tady v Orlové kdysi hrával, vybavil by sis nějakou konkrétní vzpomínku spojenou s orlovským hokejem?

Určitě to budou ty začátky, kdy tady hrál Michal Dvořák, Martin Jurečka a další. Byla tady skvělá parta a trénoval tady tehdy Milan Kubala. Na tu dobu rád vzpomínám, ale samozřejmě jsem rád za každý rok, který jsem tady odehrál, i když jsem třeba někdy ani moc nehrál, ale ta parta tady byla fantastická a vždycky jsem se rád do Orlové vracel.

Co bys na závěr našeho povídání vzkázal fanouškům?

Chtěl bych jim poděkovat za dnešní zápas, protože byli slyšet. Chtěl bych hlavně, aby na ten hokej chodili a povzbuzovali nás, protože to budeme potřebovat. Fanoušek je přece jenom šestý hráč na ledě.