„Když víte, že jste udělal radost celému stadionu, je to skvělý pocit,“ potěšilo vítězného střelce Grepla
Ještě dvě sekundy před koncem nedělního zápasu s Horním Benešovem Orlová prohrávala 4:5. Zdálo se, že je zle. Jenže Orli ukázali sílu svého týmu a zásluhou VÍTA GREPLA vyrovnali. Tentýž hráč v první minutě prodloužení ujel hostující obraně a rozhodl o orlovském triumfu. Jak přiznal, Orlová si nepřipouštěla, že zápas nevyhraje a právě třetí třetina ukázala na velkou sílu týmu, který se dal dohromady a zápas otočil. Grepl si zároveň pochválil spolupráci s Václavem Studeným i pohodu v kabině. A rivalita? Ta tam panuje jen při ping-pongu.
Pořád jsme se povzbuzovali, nikdo si prohru nepřipouštěl, zápas byl plný emocí, měli jsme hodně šancí, včetně mě, které kdybychom využili, tak to nemuselo být tak dramatické, ale takový je hokej. Naštěstí to dobře dopadlo.
Už se zdálo, že zápas prohrajete. Pak z ničehonic vaše trefa na 5:5. Můžete tu situaci nějak popsat?
Asi minutu do konce jsme prohrávali 5:4, hráli jsme powerplay. V úplném závěru Venca vyhrál buly, po kterém si stihl puk ještě vybojovat a na poslední chvíli vystřelil na bránu, kde jsem stál a puk sklepl brankáři mezi betony.
Co se vám honilo hlavou, když jste dvě sekundy před koncem srovnal? Věřil jste v to ještě vůbec?
Vůbec nevím, čas ubíhal strašně rychle. Ale všichni jsme šli na led s tím, že srovnáme. Po tom co jsme srovnali, začala panovat euforie na celém stadionu a to nás nakoplo do prodloužení.
Na co jste v něm myslel, když jste jel sám na Vlašánka?
Těsně před tím, než jsem šel na led, jsem stál s Vencou na střídačce a říkal jsem mu, že jestli budou nájezdy, tak nechci jet. Pak jsem vlezl na led a jel sám na bránu. Ale už když jsem dostal puk, mi bylo jasné, že udělám kličku do forehandu, protože brankář byl hodně vyjetý a vyšlo to.
Stal jste se hrdinou zápasu. Byl to příjemný pocit?
Když víte, že jste udělal radost celému stadionu, tak to může být jedině skvělý pocit. Pro tyhle okamžiky se přece hokej hraje.
Jinak vás ale Horní Benešov docela potrápil. Zaskočil vás svoji hrou? Tak určitě! Napadali nás ve dvou, ve třech hráčích, příliš prostoru nám nedávali, hráli hodně aktivně, tohle jsme od nich nečekali.
Zápas byl hodně podobný tomu loňskému. Soupeř hrál chytře, vy jste se přes něj moc nedostávali, oni trestali chyby. Hraje se vám proti Hornímu Benešovu špatně? To bych neřekl, že by se nám proti Hornímu Benešovu hrálo špatně, je to kvalitní tým, ale my jsme si hlavně ve druhé třetině vybrali naši slabou chvilku. Nevycházelo nám vůbec nic. Je pravda, že naše chyby dokázali využít v jejich prospěch, tohle musíme do dalších zápasů zlepšit.
I když se týmu tolik nedařilo, v poslední třetině dokázal obraz hry otočit a nakonec vybojoval výhru. Svědčí to o vnitřní síle kádru? Ano, po druhé třetině jsme se v kabině hecovali, říkali jsme si, že teď je ta chvíle, kdy se ukáže síla našeho týmu, s tím jsme taky do třetí třetiny šli a podle mě tak hra vypadala.
Loni v kabině panovala skvělá parta. Letos se část týmu obměnila, zůstala nálada stejně dobrá?
Je takové nepsané pravidlo, že pokud to nefunguje v kabině, tak to nefunguje ani ledě. To není náš případ. Atmosféra v kabině je pohodová, občas panuje trochu rivalita v ping-pongu, který hrajeme před tréninkem, ale to celý tým jenom utvrzuje.
Vy hrajete s Kubou Szajterem po boku Vaška Studeného. Jak se vám vedle takového hráče hraje?
Tak se Šajtym jsem hrál loni celou sezonu, takže na něho jsem zvyklý a myslím, že Venca mezi nás skvěle zapadl. Věřím, že se naše spolupráce bude ještě dále zlepšovat. Je to hráč, který má hodně zkušeností a umí je předat i nám mladším.
Jsou za námi tři kola, nyní vás čeká zápas v Krnově, který hrál loni velmi dobře. S čím na soupeře půjdete?
Ještě nevím, co trenér vymyslí. Ale jak jsem četl, jede nás podpořit hodně fanoušků, takže bude určitě skvělá atmosféra, jak je v Krnově zvykem.