Filip Štefanka už jinde než v Orlové hrát nechce

Filip Štefanka je jedním z nejslavnějších odchovanců našeho klubu. Již v dorosteneckém věku si jej vyhlédl Havířov, odkud posléze zamířil do Třince, kde poprvé okusil nejvyšší českou soutěž mužů. Mimo Třinec si extraligu zahrál ještě v Havířově, Slávii Praha a Vsetíně.

Kromě tuzemských soutěží okusil i ligy zahraniční. Navíc zavítal i do hokejově velmi exotických destinací. Polská Osvětim v sezóně 2005/2006 nebyla z našeho pohledu zdaleka ničím výjimečným, ale italské Benátky už nepatří mezi nejčastější cíle českých hokejistů. Stále však svou exkluzivitou nestačí na Jižní Koreu, kde Filip působil v ročníku 2007/2008.

Po návratu do vlasti zamířil do tehdy ještě prvoligového Havířova a na dva zápase se mihnul i v Třinci, ale v závěru sezóny 2009/2010 už zamířil domů do Orlové, kde zůstal i v nadcházejícím roce a pak se s týmem přesunul do Karviné. Tam zažil parádní sezónu a v kanadském bodování obránců druhé ligy se umístil na druhém místě dva body za Josefem Tichým z Opavy. Přestože se mu v Karviné dařilo, nebyl spokojen tamními poměry, letos kývl na nabídku polského Sosnowce. Severní sousedé jej s velkou slávou přivítali i s jeho spoluhráčem Vladimírem Lukou, ale kvůli finančním potížím polského klubu se rozhodl vrátit domů a níže se dočtete proč.

Rozhovor

Filipe, v první řadě bych tě chtěl za sebe i všechny fanoušky přivítat zpět v Orlové. Jaký je to pocit se do těchto míst vrátit?

Je to super pocit! Já jsem strašně rád, že jsem se tady mohl vrátit a už nikde jinde hrát nebudu, protože už jsem ztratil veškerou chuť být kdekoliv jinde. Jak v Polsku, tak v Karviné už mě ten hokej přestával bavit a abych znovu dostal chuť do hokeje, tak jsem přišel sem a jak říkám, tak už nikdy nikde jinde nepůjdu.

Dá se to tedy z tvé strany brát jako jistý příslib toho, že v Orlové zůstaneš i v případě, že by se tady hrála druhá liga?

Stoprocentně! Určitě! Já už se chci hokejem hlavně bavit a ne živit, takže i proto jsem se s Dankem Maroszem domluvil, že budu tady.

Takový odvážný krok s sebou nese i další důležitá životní rozhodnutí, jako je například volba zaměstnání, protože hokejem v krajském přeboru se uživit nedá. Už máš něco vyhlídnuto?

Něco už vyhlídnuto mám. Zatím nechci předbíhat, ale něco se rozjíždí.

Kdy ses rozhodl pro odchod do Orlové?

Rozhodl jsem se, jakmile v Polsku začaly problémy s penězi a já jsem si začal připadat, že tam nemám co dělat a nemám chuť někde pokračovat s tím, že budu věčně naštvaný. Takže jsem se rozhodl, že se vrátím do Orlové. Kdyby mě Karviná nepustila, tak letos nehraju hokej vůbec.

Právě vyřízení transferu z Karviné trochu trvalo. Jak dlouho už jsi s týmem trénoval, než se vyřídilo všechno papírování?

Asi měsíc.

Jak jsi zatím se svými spoluhráči spokojen?

Kluky znám, takže je to super a vycházíme spolu v pohodě. Pohromadě jsme před zápasem jako pětka trénovali asi čtyři dny, ale myslím, že to nebylo špatné. Akorát jsme nedávali góly, ale to bylo všechno. Jinak jsme byli daleko lepší mančaft než Uničov a kdybychom gólů dali osm, tak se nemají čemu divit.

V lajně hraješ s Vencou Studeným, se kterým jsi hrál i loni v Karviné. Jsi rád, že se tato spolupráce obnovila?

To každopádně! Hodně si rozumíme a Venca ví, jakým způsobem si vždycky po modré čáře najíždím a vždycky mě tam hledá, takže to bude dobré.

V čem se podle tebe liší hokej ve druhé lize a krajském přeboru?

Já ani nevím. Mě to s Uničovem nepřipadalo, že by to byl nějaký obrovský rozdíl, na to jakou jsem měl představu o krajském přeboru. Myslel jsem, že se kluci sejdou dvakrát za týden a jdou si zahrát hokej, ale není to tak. Tady se denně trénuje a Česlo to přizpůsobuje tomu, že do té druhé ligy chceme postoupit, takže se na těch trénincích rozhodně nemůžeme flákat. Děláme všechno proto, abych ligu vyhráli a šli do baráže. Potom už to bude těžší. Není stoprocentně zaručeno, že se přes ten Valmez, myslím teda, že to bude Valmez, projde, ale každopádně nejprve musíme vyhrát ligu.

Co říkáš na orlovské fanoušky?

Myslím si, že jsou super a doufám, že zůstanou, jací jsou. Je dobře, že to tady udrželi skoro na takové úrovni, jako když se odsud odcházelo, kdož ten hokej ukradli do Karviné. Naopak si myslím, že to, že jim vzali soutěž, je stmelilo a je to svým způsobem dobře.

Jak jsi jako Orlovák vnímal ono stěhování do Karviné.

Velmi špatně. Mně se tam nelíbilo vůbec nic, ale měl jsem podepsanou smlouvu a situace byla taková, že mě hokej v té době živil, takže jsem tam prostě musel jít.

Ty jsi orlovský odchovanec. V kolika letech jsi zde na stadionu začínal?

Myslím, že to bylo zhruba v sedmi.

Jak to tady tehdy vypadalo?

Vypadalo to skoro stejně (Rozesměje se). Myslím, že nic extra se tady nezměnilo. Jooo, vlastně! Byly tady sítě! Nebylo plexi! (smích).

Kdo tě tehdy trénoval?

Mě tady měl Karel Vlček, pan Štébl, pan Kucharczyk, pan Moravec a další trenéři, kteří tu v té době byli.

V kolika letech jsi zamířil do vyšších soutěží?

V dorostu jsem odešel do Havířova a pak jsem už šel rovnou do Třince. Jinak do té šesté, sedmé třídy jsem hrál tady.