Bohumín pohledem fanouška

Letos již druhé významné derby, které mělo být vyhecované již proto, že se na ledě utkaly první dva celky tabulky, a také již v minulých zápasech těchto dvou týmů jsme viděli velkou rivalitu na ledě, o rivalitě v hledišti se zde ani mluvit nedalo, jelikož Bohumín fanoušky neměl, ale to se pro letošní rok mělo změnit a již několik týdnů předem jsme se dočítali na stránkách týmu, jaké mají vynikající fanoušky a že se nemůžou dočkat toho, jak to Orlové natřou, takže jsme se na tento zápas velice těšili, jelikož bychom byli rádi, kdybychom v kraji měli nějakou konkurenci.

V úterý, dva dny před zápasem jsme se sešli na zimáku, abychom připravili nějaké to choreo na zápas, připravila se dvě chorea, jedno na začátek zápasu a druhé na konec zápasu, kdy jsme počítali všichni, že tento zápas vyhrajeme. Naše počínání bylo ve finále zbytečné, ale o tom později. Již na zimáku šlo vidět, jak se všichni nemůžou dočkat čtvrtku a dalšího skvělého výjezdu.

V den utkání jsme určili v 16:30 sraz v hospodě Slavie, kde proběhlo placení výjezdu a již nějaké to posilnění, někteří již posilňovali skoro dvě hodiny dopředu, ale ve čtvrtek byla docela zima, tak se jim vůbec nedivím, že se chtěli zahřát. Autobusem nás odjíždí přes 60 lidí a každý při nástupu do busu dostává 2 konfety. Cestou probíhá další posilňování a v autobuse vládne perfektní a bojová nálada. Na stadion dorážíme asi 40 minut před zápasem a někteří se odeberou přímo na zimák, jiní do místní hospody ladit formu. Při vstupu na zimák si asi pořadatelská služba chtěla udělat dobrý den a postupně všechny krom holek osahávali. Nejspíš jim to bylo příjemné, ale proti gustu žádný deputát. Bylo nám řečeno, že hledají prskavky a jako obvykle vůbec nic nenašli. A tak se nám podaří vše potřebné pronést. Autobus odjíždí na stanoviště, čímž vzniká problém s choreem, které jsme měli v buse.

Před zápasem připravujeme sektorovku, kterou při vstřeleném gólu chceme vytahovat, bohužel se vytáhne jen jednou. Po úvodní buly jsme zasypali led konfetami s pokřikem „Už jsme tady.“ Oproti Karviné si toho rozhodčí ihned všimne a přerušuje hru, aby se plocha uklidila. Pod kotlem nás hecuje spíkr, který má handicap, jelikož je bez megafonu, ale správný lídr by si měl umět poradit, což se mu docela daří. V kotli se nás schází okolo 150 + asi další 100 lidí co stojí podél mantinelů. Co se týče domácích fanoušků tak se od nich linou asi dva pokřiky, kterým bohužel nejde rozumět, tak je častujeme pokřiky,“Nejde Vás slyšet“ apod. Nálada po první třetině je velice dobrá, jelikož Orlová hraje s Bohumínem 2:2, ale kóre je vyrovnané jen díky dvěma ušmudlaným gólům domácích.

Ve druhé třetině to ale bylo již jiné kafe, díky 4 gólům se Orlová dostává na koně a s kapkou štěstí jsme mohli vést již 10:2, ale i tak 6:2 po druhé třetině byl krásný výsledek a do třetí třetiny mohli, vlétnout naši s větším klidem a dát vytoužených deset, o které si fanoušci říkali již ve druhé třetině. V půlce třetiny dorazil na zimák i druhý lídr se zásilkou baterií do megafonu, čímž udělal svému kolegovi radost. Ke konci druhé třetiny se ale mezi fanoušky rozpoutali vášně a to když nějaký chytrák, který nebyl z orlovské strany, podlezl tribunu a hodil mezi nás nějaký menší dělobuch či petardu a pořadatelé na nás začínali nabíhat, co tam děláme za bordel, jelikož někteří z nás si všimli, kdo z bohumínských to hodil, tak si jej venku odchytli a začali si to mezi sebou vyříkávat, v tom nejlepším bohužel ale zasáhla policie, které tam bylo postupem času požehnaně.

Třetí třetina začala výměnou lídrů a rozjel se support, který pomohl našim hráčům k dalším 3 gólům. V půlce třetí třetiny, která již byla velice vyhrocená, se strhne na ledě pár potyček a jedna větší bitka. Při které se cholerický brankář hostů snaží vyprovokovat našeho Urboše, který se ale nedá. Po rozdělení trestů, při kterých se orlovská trestná lavice přeplnila, se začalo s úklidem konfet, PET láhví a jiných dárků, které přilétli na led, někteří moc aktivní hráči Bohumína ukázali svou frustraci tím, že začali konfety střílet po našich fanoušcích. Po asi 5 minutové pauze, kdy jsme zahřáli i hráče, které jsme vyzvali, aby šli všichni za ramena a začali s námi skákat a skandovat „HC Orlová, HC Orlová.“ Přichází čekání na desátý gól, který ne a ne někdo dát. Máme velké podezření na některé hráče, že se jim nechtěla za vstřelený 10 gól kupovat bečka piva.:-) S koncem zápasu odpočítáváme sekundy a vidíme, jak se pořadatelé netěší na to, že se něco bude dít. Se závěrečnou sirénou odpalujeme několik stroboskopů, bengálských ohňů, žlutých světlic a pár vojenských dýmovnic RGD-2. Což se nelíbí domácím pořadatelům, kteří ihned po zapálení prvního bengálu skáčou na jediného „invalidů“ v našich řadách, který byl po operaci zlomené nohy a hrdinsky se mu snaží vzít bengálský oheň a uhasit jej. Šlo vidět, že zdejší pořadatelé s těmito věcmi nemají zkušenosti, jelikož se je snažili uhasit, což u ohňů, které hoří i pod vodou jaksi nejde. Po pár postrkováních, to pořadatelé vzdali a nechali vše dohořet. Při odchodu a při čekání na autobus na nás dohlíželi asi 2 antony těžkooděnců připraveni vždy zasáhnout a asi 20 městských a státních policistů. Cesta zpět proběhla bez komplikací. Po příjezdu na orlovský zimák, šli někteří zapít vítězství a podebatovat nad našimi a hráčskými výkony.

Ke konci bych se ještě chtěl zmínit o fanoušcích Bohumína, kteří opravdu jsou jen pouhými diváky. To že tam jednou za třetinu zařvali Bohumín, či něco jiného a do toho mlátili bubnem, že přes něj nešlo nic slyšet, tak tomu bych řekl jen jediné. Doufám, že jste se koukali na nás a vidíte, jak má vypadat pořádný kotel.

Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na zimák do Bohumína vydali podpořit naše kluky, a chtěl bych, aby minimálně taková, ne-li mnohem lepší atmosféra panovala na dalších zápasech jak doma tak na výjezdech.

Martin Štětka