Radek Bonk si hokej stále užívá
O uplynulém víkendu na náš stadion zavítala bývalá hokejová superstár. Mistr světa, vítěz extraligy a jeden z nejlepších Čechů, kteří kdy hráli NHL. Po zápase jsme si s ním popovídali na téma, jaké to je, když hráč zvyklý na nejvyšší úroveň, hraje krajský přebor.
Radku, na ledě byla z vaší strany vidět spousta emocí. Nabízí se otázka, kde hráč, který má za sebou více než tisíc startů v NHL, bere motivaci do zápasů v přeboru?
Hokej mě pořád baví a nezáleží na tom, na jaké úrovni hrajete. Člověk chce prostě vyhrát a vydat ze sebe to nejlepší. Hokej mě baví a bavil mě. I když jsem třeba hrál městskou ligu v Kopřivnici, tak jsem se vždycky snažil.
Jak hráč vnímá to, že během několika let vystřídá Bell Centre v Montrealu a například zdejší orlovský stadion?
Jak říkám, tak se vždycky snažím hrát svou hru a to ostatní je vedlejší.
Přesto musí být rozdíl hrát v nejhokejovějším městě světa pro dvacet tisíc lidí a zde pro pár stovek...
To samozřejmě. Ta atmosféra je nesrovnatelná, ale přesto je to pořád hokej a jak říkám, tak mě to baví. Je dobré, že dnes lidé přišli a myslím si, že ta kulisa byla fajn.
Byl ten dnešní zápas v něčem jiný, co se kvality týče, když proti sobě stály první dva týmy tabulky?
Určitě. Jde vidět, že oba ty mančafty mají vyšší ambice, než zbytek. Bylo to takové hokejovější. Hrálo se ve vyšším tempu a šlo vidět, že dost z těch kluků má něco odehráno.
Jak se vám celkově v krajském přeboru hraje? Musel jste nějak změnit styl hry nebo si pořád hrajete svoje?
Určitě člověk musí hrát jinak. Ta hra tady není tak svázaná taktikou a na všechno máte více času.
Jak to máte s přípravou? Trénujte s týmem nebo si zkrátka jdete jen jednou za čtrnáct dní rekreačně zahrát?
Trénuju s klukama! Jinak by to samozřejmě nešlo. Přestože mám i nějaké jiné své povinnosti a někdy to nejde, tak se snažím být s týmem, jak jen to jde, a trénovat co nejvíce.
Teď se zeptám na minulost. Vy jste na orlovském stadionu nebyl poprvé. Pamatujete si na zápas, který jste zde odehrál?
(Tváří se zmateně). Já myslím, že jsem zde poprvé. Jste si jistý?
Opravdu. Před jedenácti lety jste zde za Kopřivnici odehrál přátelské utkání a prohráli jste 7:3...
Fakt? Asi ano...já jsem s nimi kdysi vždycky v létě trénoval, takže máte asi pravdu. Ale klukům jsem tvrdil, že jsem tady dnes poprvé, tak snad nepřijdou na to, že jsem jim lhal. (směje se)