"Mým hokejovým vzorem je Filip Štefanka,"říká Orlík Jan Kůrka, mistr republiky v turistických závodech

Tomáš Salamon, 22.10.2015 Ze všech stran člověk poslouchá, jak je pohybová všestrannost pro děti, nejen v hokeji, důležitá. A jak je zároveň žádoucí, aby kromě sportovních úspěchů, sbíraly děti úspěchy i ve škole. Ideálním příkladem je mladší žák Jan Kůrka. Ze školy nosí samé jedničky a kromě hokeje dělá i biatlon, turistické závody a spoustu dalších aktivit.

Jeho maminka Jolana, která na něj může být právem hrdá, říká: "Nejraději by vyzkoušel úplně všechno," a svého syna v jeho nadšení podporuje. Honza jí naoplátku dělá radost nejen dobrým prospěchem ve škole, ale naposledy ji potěšil třeba tím, že vyhrál Mistrovství CŘ v turistických závodech s mezinárodní účastí. I přes úspěchy v jiném odvětví však na hokej nehodlá zanevřít. "Jednou bych chtěl hrát za muže," má jasno desetiletý Orlík.

Honzo, turistické závody nejsou zrovna sportem, který by znal každý. O co v nich jde?

Hozna: Jde o běh (v mé kategorii 2-3 km) během kterého plním úkoly jako hod míčkem, orientace, mapy, plížení a různé znalosti.

Maminka Jolana: Já bych upřesnila to, že během závodu musí závodník splnit tyto úkoly:

  • Poznat turistické a topografické značky
  • Orientace mapy
  • Kulturně poznávací činnost (poznávání hradů a zámků apod.)
  • Lanová lávka
  • Vázání uzlů
  • Určování dřevin
  • Překážková dráha
Nesplnění úkolů nebo chyba v poznávání znamená přičtení trestných minut k běžeckému času.

Jak jsi se k tomu sportu dostal? Hrál jsi dříve hokej nebo jsi nejprve závodil?

Honza: K turistickým závodům jsem se dostal ve škole, kdy přišla trenérka a mohli jsme zkusit na měsíc střílet. Mě se to zalíbilo, a tak jsem začal trénovat letní biatlon a s ním i turistické závody. S hokejem jsem začal mnohem dříve, už ve 4 letech.

Maminka Jolana: Ano s hokejem začal Honza celkem brzy. Byl hodně živé dítko a chtěli jsme jej původně dát na plavání. Podmínkou přijetí bylo přeplavat 50m bazén, což v té době ještě nezvládal. K hokeji potřeboval jen brusle a nějakou helmu, tak jsme ho přihlásili.

Koho napadlo to spojení hokeje a dalšího sportu? Uvažoval jsi i o nějaké jiné disciplíně?

Honza: Jak už jsem říkal, tak to přišlo samo. Já to chtěl zkusit a teď už to kombinuji i s letním biatlonem a TZ.V zimě hokej a v létě to ostatní. Loni jsem zkoušel i capoeiru. Skončil jsem po roce, protože jsem už nestíhal všechny tréninky. Chodím totiž ještě do terarijního kroužku v DDM. Chtěl bych vyzkoušet judo nebo karate, ale asi bych už to nestíhal.

Maminka Jolana: (S úsměvem dodává) On by Honza nejraději vyzkoušel vše, ale opravdu už nemá kdy. Dříve chtěl dělat i stolní tenis, judo, lyže... Prostě vše, co se kolem něj vyskytne.

Myslíš si, že ti závodění prospívá i v hokejových dovednostech?

Honza: Jo. Fyzičku potřebuji v obou sportech.

 

Co z dovedností, které se naučíš na ZS využiješ v turistickém závodění?

Honza:Hm,rychlost a vytrvalost .

Jak je náročné skloubit tréninky ve dvou různých sportech se školou?

Honza: Se školou to celkem jde, zatím mám samé jedničky. Mamka mi nic nedaruje. Jen občas mám problém, že jdu jdu z jednoho tréninku na druhý nebo mám jeden od šesti ráno a druhý odpoledne.

Jak to časové vytížení syna vnímáte vy, paní Jolano?

Maminka Jolana: No školu rád zrovna nemá. Učit se moc nechce, ale zatím to zvládá a než by měl běhat kolem domu a vymýšlet hlouposti, ať raději sportuje.

"Bedna" Honzovi vždy o vlásek utekla, ale vyšlo to v ten pravý čas

Je vidět, že to opravdu je časově náročné, ale je vidět, že se ti ve všem daří. Ve škole samé jedničky, hokej hraješ velmi dobře a o turistickém závodění ani nemluvě. Tam jsi se stal mistrem republiky na závodě s mezinárodní účastí. Co to pro tebe znamená?

Honza: Turisťák mi jde líp. V Českém poháru jsem byl vždy pod bednou, jednou mi chyběly 3 vteřiny na třetí místo. Vyšlo mi to na tom nejdůležitějším závodě a byl jsem šťastný. Vše mi vyšlo a porazil jsem všechny. Paráda! Škoda, že nám to s Magdou nevyšlo i při mistrovství smíšených dvojic. V hokeji nejsem tak dobrý, musím makat, ale mám jej rád a chci u něj zůstat.

Maminka Jolana: Musím přiznat, že není žádný talentovaný hokejista, říkala jsem mu ať skončí, ale nechce. Je spokojený s klukama. S většinou jsou spolu už od přípravky, jsou kamarádi, tak možná i proto od hokeje nechce jít.

Ještě bych dovysvětlila jeho odpověď. Zmínil Magdu. To je dorostenka se kterou startoval na mistrovství smíšených dvojic - kategorie do 30let(věk obou závodníků se sčítá).V tomto závodě jim chybělo trošku štěstíčka. Skončili pátí z 47 dvojic z ČR, byli však nejlepší z orlovských dvojic.

Tak to gratuluji. Chtěl bys jednou dosáhnout podobného úspěchu i v hokeji?

Honza: Ano, hokej mám rád, ale jak jsem říkal, musím makat.

Jak vnímáš rozdíl v tom, že v hokeji máš okolo sebe partu spoluhráčů, zatímco v závodech se musíš spolehnout pouze sám na sebe?

Honza: V turisťáku a biatlonu si za vše můžu sám. V hokeji musím hrát kolektivně s klukama.

Jak jsi zatím spokojen se sezónou u mladších žáků? V poslední době se vám hodně daří.

Honza: Teď nám to s klukama jde, je to fajn. Nejsem střelec, ale podařilo se mi dát i dva góly, což mě těší. A rodiče nám dělají super kotel!!

Mým vzorem je trenér Štefisložil Honza poklonu kapitánovi A mužstva

Jste dobrá parta kamarádů? Chodíte spolu někdy ven i mimo tréninky?

Honza: Myslím, že jo. Občas se někdo pohádá, ale za chvilku se to srovná. Já i jiní kluci občas třeba po zápase nebo o víkendu zajdeme k sobě domů nebo spolu ven.

Jaké máš hokejové cíle a kdo je tvým vzorem?

Honza: Chtěl bych hrát jednou za muže. Vzorem je můj trenér Štefi (Filip Štefanka, kapitán orlovského A týmu) a pak třeba Tomáš Plekanec nebo Thomas Hickey.

Co bys vzkázal rodičům, kteří chtějí své děti přihlásit na hokej? Doporučil bys jim tento sport?

Honza: Doporučil. Jen musí aspoň na začátku mít rodiče čas je tam dovést a pomoct jim zavázat brusle.