Orli si letí napravit reputaci do Studénky

Právě Studénka patří mezi jedny z největších konkurentů ambiciózních Orlů a určitě by ráda před koncem základní části vzbudila respekt a upozornila před play-off na své síly. Kromě vysokých ambicí oba kluby spojuje ještě jedna věc. V Orlové si všichni chválí výtečnou atmosféru, která nyní při zápasech panuje a v jiných městech hrajících přebor takováto podpora nebývá zvykem. Studénka je však výjimkou. Přestože tam zájem o hokej mírně upadnul a atmosféra už není tak bouřlivá, jak bývali všichni zvyklí, a tamní fanoušci málokdy vyjedou na soupeřův stadion, pořád lidé v malém městečku na hokej nezanevřeli a tribuny plní v solidním počtu.

Ale přejděme k týmu samotnému. Jméno, které samo o sobě dělá tým nebezpečným, zní Pavel Šebesta! Obrovitého a hlavně velezkušeného útočníka snad v Orlové není třeba představovat. Když pomineme vzájemná utkání v přeboru, tak se na našem ledě naposledy objevil v semifinále ročníku 2009/10 v dresu Valašského Meziříčí a nečekalo ho tehdy příjemné přivítání. Orlovským fanouškům se při prvním zápase ve Valmezu nelíbily neustálé stížnosti směrem k rozhodčímu, které tehdy kapitán Valachů měl, a při nástupu na Orlovský led Šebestu zasypaly stovky balíčků papírových kapesníků, aby se mohl „vyplakat“ jinde než u hlavního sudího. I přes tyto neustálé stížnosti ovšem patřil mezi nejlepší hráče Valmezu i celé druhé ligy a i orlovské publikum by jeho služby bralo všemi deseti. Ve druhé lize předváděl neuvěřitelné kousky a všichni jsme letos viděli, co dokáže v krajském přeboru.

Další známé jméno, které nemůže zůstat bez povšimnutí je Ondřej Tatarčík. Vítkovický odchovanec, který si jednu druholigovou sezonu odkroutil v orlovském dresu, si vyzkoušel i extraligu za Vítkovice a Znojemské Orly. Jednu sezonu rovněž brázdil prvoligový led Třebíče. V posledních letech jeho jméno bylo spjato rovněž s Valašským Meziříčím, kde ještě loni ve třiceti zápasech nastřádal šest gólů a pět asistencí. Nejsou to pravda nijak převratná čísla, ale v krajském přeboru pořád předvádí nadprůměrné výkony.

Zapomínat nesmíme ani na kvality Davida Kostelňáka, který má za sebou také pestrou minulost a letos je jednou z hlavní zbraní našeho soupeře. Domácí budou velmi spoléhat i na služby Václava Merty a Adama Křiváka. Do branky Studénky se s největší pravděpodobností postaví Michal Pastorek a záda mu bude krýt mladý Rostislav Medek.

Náš sobotní soupeř si v posledním kole poradil s Horním Benešovem, což mu do zápasu dává mnohem nadějnější vyhlídky a vypovídá to o úplně jiné formě, než orlovská výhra po prodloužení s Bohumínem. Nicméně musím použít třepané klišé, že „každý zápas začíná za stavu 0:0 a vyhrát může kdokoliv.“ Pokud si Orli vzpomenou, jak hráli hokej v úvodu sezony, rozhodně nejsou bez šance.

Poslední vzájemný zápas

Řečeno po zápase:

Radostav Burgel, obránce Orlové: Samozřejmě jsme si to užili. Nejen my, ale i fanoušci, kterým patří velký dík za to, že nám pomohli se vrátit do zápasu za tak nepříznivého stavu. Co se týče kabiny, nálada výborná a bylo i vítězné pivko. Před zápasem jsme si řekli, že si musíme pohlídat Šebestovu lajnu a vlítnout na ně. To se nám celkem dařilo, jen škoda té nevyužité přesilovky 5:3. A hned na to přišel trest v podobě dvou rychlých branek a soupeř byl na koni. My jsme chtěli zápas každopádně vyhrát, i když jsme nevstoupili do druhé třetiny zrovna nejlíp. Pomohlo nám, že jsme přežili řadu oslabení díky famóznímu Márovi v bráně a poté jsme začali hrát svou hru. Z toho jsme dokázali vstřelit dvě branky po sobě a hra se začala vyvíjet naším směrem, tak, jak jsme chtěli od začátku.